Hrady a zámky Rozhledny "Hitlerova" dálnice
Hrady a zámky
Zámek Rájec nad Svitavou
Zámek byl vystavěn na místě tvrze, o které se věří, že tady stávala už ve 13. století. Později byl gotický hrad přestavěn na renesanční reprezentační sídlo, které však vyhořelo. Zámek, který na jeho místě vznikl, měl již podobu rokokově klasicistní. Dnes je zámek ve vlastnictví státu a je po rekonstrukci.
Návštěvníkům je zpřístupněno reprezentační přízemí se sbírkou broušených křišťálových manýristických nádob, orientálního porcelánu, rytin a rodinných portrétů. V jednotlivých místnostech si je pak možné prohlédnout historický nábytek a také knihovnu se skoro 60 tisíci svazky. V prvním patře je k vidění obrazová galerie s díly ze 16. - 19. století a také sbírky porcelánu, habánské keramiky a majoliky.
Za prohlídku stojí i zámecká kaple a rozlehlá zámecká zahrada s rybníčky s vodotryskem a řadou vzácných dřevin.
Zámek Lysice
Již ve 14. století stávala v Lysicích vodní tvrz, přestavěná později v renesančním a na počátku 18. století pak v barokním stylu, který má dodnes. Zámek je ve vlastnictví státu a je přístupný veřejnosti.
Na návštěvníky čekají dvě základní prohlídky, které je zavedou do reprezentačních pokojů a pokojů soukromých a hostinských.
S průvodcem si je možné prohlédnout také zámeckou zahradu se sloupovou kolonádou a zámecké zahradnictví s oranžérií a skleníky, individuálně přístupný je pak zámecký park.
Zámek Černá Hora
První historická zmínka o Černé Hoře, tedy i o hradu, je z roku 1279, kdy se připomíná Matouš z Černé Hory. Počátkem 14. století získávají Černou Horu Boskovicové, kteří se nejvýrazněji zapisují do podoby hradu. Jeho gotická podoba se mění v roce 1561, kdy Albrecht Černohorský z Boskovic postavil renesanční předhradí a vlastní jádro hradu přestavěl na renesanční zámek. Když v roce 1597 vymírá mužská větev rodu Boskoviců, získávají sňatkem černohorské panství Lichtenštejnové.
Roku 1724 zámek vyhořel a zůstal dlouho v troskách. Část byla přestavěna barokně v roce 1830, část zůstala pod provizorním zastřešením až do roku 1859, kdy panství získal rod Friesů. Zámek dostal pseudorenesanční podobu, opět tedy došlo ke slohovému sjednocení zámku a předzámčí.
V roce 1945 získává zámek stát, od roku 1950 až do dnešních dnů slouží jako Domov pro seniory (původně Domov důchodců).
Zámek Blansko
Jádro renesančního zámku pochází z gotického hradu. Na sklonku 17. století byl barokně upraven. Další úpravy proběhly ve druhé polovině 19. století ve stylu empíru a později novorenesance.
Po roce 1945 byl zámek adaptován na byty a částečně na sýpku. K jeho obnovení došlo po roce 1960, kdy byl objekt rekonstruován a začal sloužit jako muzeum.
Rozhledny
Žernovník - rozhledna se vypíná nad obcí Žernovník poblíž vrcholu Na skalkách. Byla postavena na místě starého vodojemu a její celková výška je 15,5 m. Nosnou konstrukci šestiboké věže se stříškou tvoří modřínové sloupy a ocelová táhla. Dvouramenné schodiště a podlahy jsou pak zhotovené z dubových prkem a trámů. Na vyhlídkovou plošinu, která se nachází v nadmořské výšce 455 m vede celkem 63 schodů.
Spešov - dřevěná rozhledna je vysoká 9,9 metrů a byla otevřena 1. září 2012, vystoupáte na ni po 18 schodech. U rozhledny jsou umístěny dřevěné plastiky tří spešovských rodáků - Františka Trávníčka (jazykovědec), Bohdana Pavlů (žurnalista a diplomat) a Madly Vaculíkové (spisovatelka).
Malý Chlum - dřevěnou dvoupatrovou rozhlednu z roku 2005 najdete na stejnojmenném vrcholu u obce Obora. Vyhlídkový ochoz se sice nachází ve výšce pouhých 7 metrů, ovšem o kouzelný výhled nebudete ochuzeni. Z rozhledny se vám naskytne výhled na Černou Horu, Doubravici nad Svitavou nebo zříceninu hradu Boskovice. Za dobré viditelnosti je také viditelný vysílač Praděd nebo meteorologický radar Skalky.
Babylon - rozhledna, sloužící také jako telekomunikační věž, byla zpřístupněna veřejnosti v roce 2001. 42 metrů vysoká stavba má vyhlídkovou plošinu umístěnou ve výšce 24 m nad zemí a turisté se na ni dostanou po 139 schodech. Z ní se vám naskytnou výhledy na přilehlou část Českomoravské vrchoviny, Pálavu nebo vzdálenější Jeseníky a Orlické hory.
Katastrální území naší obce protíná část budované německé dálnice zvané "Hitlerova dálnice". V budoucnu se uvažuje o vybudování rychlostní komunikace R43, která by mohla využít části původně plánovaných a budovaných úseků.
V blízkosti Malé Lhoty jsou nedokončené stavby (dálniční propustky, mosty).